Výbava akvária

Když už máme akvarijní nádrž umístěnou na požadovaném místě ve vašem bytě či domě, je čas na to, aby se akvárium pomalu naplnilo tolik uklidňujícím životem. Mějte stále na paměti, že tím nejzákladnějším požadavkem společenského akvária je zajištění stabilního a zdravého prostředí, vhodného pro širokou škálu rybích druhů. A až na druhém místě je zajištění atraktivního uspořádání individuálních součástí interiéru. Teď se tedy podíváme blíže, jak zařídit interiér.

Nádrž
Můžeme použít jakoukoli nádrž, ale větší objem je výhodnější, neboť nepodléhá tak snadno změnám, které mohou způsobit nejen vnitřní složky (ryby, kameny, atd.), ale i vnější prostředí. Z chemického hlediska má také větší objem vody větší setrvačnost a chemickou stabilitu.
Základní údaje o akváriu:
teplota: okolo 24°C (teplota by měla být konstantní), tato teplota vyhovuje drtivé většině tropických ryb
pH: 7 až 7,6 – tvrdost v kategorii vody středně tvrdé, tj. 100 až 200 mg CaCO3 v 1 litru vody.
pro dobrou funkci nádrže je důležité osvětlení
rostliny slouží jako důležitá součást biologické rovnováhy
k vytápění stačí jedno 250 W topení s automatickou regulací

Složky interiéru (pro příklad)
bahnička jehlovitá - Eleocharis acicularis
šípatkovec - Echinodorus sp.
šípatkovec jemný - Echiinodorus tenellus
mokřanka trojkvětá - Hygrophila difformiis
kameny
zakruticha asijská - Vallisneria asiatica
hrubozrnný písek
hnědovka křídlatá - Microsorium pteropus
dekorativní dřevo

Jakmile stojí akvárium na svém definitivním místě, můžete začít s jeho zařizováním a výbavou. Předně se nádrž vymyje čistou vodou, aby se odstranily případné nečistoty vzniklé při její výrobě. Pak se musí nainstalovat pomůcky, které se po naplnění akvária již používat nedají, jako třeba topná destička. Potom můžete vynaložit veškerou svou fantazii na to, abyste pomocí nejrůznějších dekorací vytvořili svým rybám odpovídající životní prostředí.

Pozadí
Pro ryby není životně důležité, aby byla zadní stěna nádrže opatřena pozadím, jenže průhled akváriem na tapetu za ním zbavuje zelený podvodní svět jeho kouzla. Když se zadní stěna, a možná i stěny boční jednoduše natřou zvenčí černou nebo šedou barvou odolnou proti vodě, průhled zmizí, akvárium působí prostorněji a ryby se zjevně cítí klidněji. Jinou možností je nalepit na kus lepenky nebo dřevěnou desku rákosí, trávu, kůru, písek a podobné materiály v dekorativním uspořádání a upevnit za akvárium. Ke stejnému účelu lze zakoupit fototapetu.
Pozadí umístěná uvnitř nádrže musí být nejedovatá a připevněna tak, aby se za ně nemohly dostávat ryby. Nákladné pozadí se nevyplatí u nádrží pod 200 l, zabírá příliš místa. Ve větším akváriu však lze naopak využít jeho předností. Členitá stěna nabízí orchranu před pronásledováním většími rybami mláďatům nebo podřízeným jedincům, kteří na pozadí jejich vyvýšenin a prohlubní působí méně nápadně než před hladkou stěnou. Nejedovatá jsou také umělohmotná pozadí z polyuretované pěny a polyesterové pryskyřice.

Polystyrenové pozadí
Ke zhotovení polystyrenové stěny potřebujete eternitovou desku odpovídající velikosti natřenou tekutým plastem, kterou orámujete dřevěnými lištami. Na desku uspořádáte kameny, písek, kořeny nebo břidlici tak, aby cele připomínal přirozený břeh. Obě složky nejedovaté polyesterové pryskyřice se smíchají dohromady a nalijí na dekorační materiál, který se tím pevně spojí navzájem a přilepí k desce. Aby některé části nebo celá stěna získaly jednotnou strukturu a barvu, posype se pryskyřice pískem. Nakonec se celá stěna zalije ještě jednou pryskyřicí. Po jejím zatvrdnutí (asi 1 hodina) se sejme rámeček a deska se nechá asi 10 dnů větrat, potom se zhruba na týden namočí důkladně do vody. Poté ji lze zabudovat do akvária. Nevýhodou této stěny je, že díky eternitu a použitým kamenům hodně váží.

Pozadí z polyuretanové pěny
Pozadí z polyuretanové pěny je velmi lehké. Dokud nenasákne vodou tak, že již zůstává na místě, musí se v akváriu přichytit lepidlem nebo přimáčknout například kameny. Pěnové desky jsou k dostání v různé tloušťce, nejvhodnější jsou však desky silné 6 až 8 centimetrů. Aby se vytvořily dutinky, výběžky a převisy, které mohou sloužit jako úkryty rybám, vylamují se z povrchu desky menší a větší kousky. Po vytvoření základní struktury se celý povrch doupraví tak, až se podobá stěně z porézního lávového kamene (při úpravě je doporučeno vzít si rukavice). Hotová stěna se vloží do nádrže a zapře se kameny. Po 1 až 2 týdnech je již natolik nasáklá vodou, že nevyplave. Pozadí lze také přilepit k zadní stěně nádrže silikonovým kaučukem. Na polyuretanové stěny můžete připevnit hnědovky křídlaté, měchýřku jávskou a další rostliny, které nepotřebují kořenit v substrátu.

Substrát dna a kameny
Většina tropických akvarijních ryb a rostliny pochází z vod velmi chudých na vápník, takže je přizpůsobena životu v měkké vodě. Substrát a kameny v tropickém akváriu by proto neměly obsahovat vápník, aby se nezvyšovala tvrdost vody v nádrži. V akváriích s brakickou vodou, v nádržích pro středoamerické cichlidy nebo pro evropské či severoamerické ryby naopak několik vápenec obsahujících kamenů neuškodí, protože všechny tyto ryby jsou přizpůsobeny životu v polotvrdé až tvrdé vodě.
Zda substrát nebo kameny obsahují vápník, se zjistí velmi snadno. Na kámen nebo malé množství substrátu se kápne trochu kyseliny chlorovodíkové. Jestliže se začnou tvořit bublinky, vápník je přítomen a kámen nebo substrát by neměl být v akváriu použit.
Substrát dna je důležitější pro rostliny než pro ryby. Rostliny v substrátu koření a získávají z něj živiny. To je možné pouze v případě, že je substrát sypký a dobře jím protéká voda - nesmí proto být příliš jemný. Nejpoužívanějším substrátem je křemitý písek a to v různé zrnitosti. Rostliny nejlépe rostou v substrátu o velikosti zrn 1 až 3 mm. Křemitý písek je vyžíhaný a neobsahuje žádné živiny. To ale nevadí, pokud rostliny přihnojíte hnojivem substrátu nebo speciálními tabletami.

Praní písku
Písek do akvária by měl být bezpodmínečně křemitý písek, protože říční může obsahovat vápenec. Pokud si však nekoupíte předepraný písek (který je stejně třeba ještě přeprat třikrát až pětkrát), je nutno nepředepraný písek nejméně šestkrát až desetkrát přeprat.
Pokud je to možné, měl by se písek prát venku. V bytě se musí dávat velký pozor při slévání vody, aby písek neucpal odtok toalety, umyvadla či vany. Při praní se desetilitrový kbelík naplní z jedné pětiny až čtvrtiny pískem, napustí se do něj voda z kohoutku nebo hadice a písek se pořádně dokola zamíchá. Jakmile se písek usadí, špinavá voda se slije. Prpírání se opakuje tak dlouho, dokud není voda čistá, resp. dokud není její zákal jen velmi slabý.

Navrstvení substrátu
Kdo si zakoupil půdní filtr nebo topný kabel, musí tyto pomůcky nainstalovat před, případně během navrstvování dna. V této fázi se také použije zásobní hnojení pro zdravý růst rostlin.
Dno se vytvaruje tak, že od přední stěny směrem dozadu stoupá. Tím se vytvoří prostorový dojem, kromě toho velké rostliny sázení k zadní stěně nádrže potřebují pro své kořeny více prostoru než malé rostliny zasazované do popředí. Pokud ovšem písek navrstování nezpevní, ryby ho velmi záhy opět vyrovnají a dno pak působí - alespoň ve velkých akváriích - ploše a nenápaditě. Lepší je vytvarovat substrát terasovitě. Stěny teras vytvořené prostým navrstvením kamenů nebo kořenů nedrží, pohybem vody a činností ryb se postupně zřítí. Trvanlivě lze vytvořit tak, že se na dno akvária vlepí silikonovým kaučukem proužky skla a obloží se zepředu kameny. Použít lze rovněž proužky z tvrzeného PVC nebo plexiskla. Za tepla se dají ohýbat, takže je možné vytvořit jejich pomocí vyklenuté terasy. Velmi přirozeně působí jako různá úbočí a skály vypadají vhodně nařezané a přilepené pruhy polyuretanu.

Vhodné kameny
Kameny různé stavby z nich vytvořené neslouží v akváriu jen jako dekorační prvek, ale hrají také důležitou v životě ryb. Rozdělují akvárium na různě velké části, které mohou teritoriální ryby využívat jako své revíry. Kameny pak vyznačují jejich hranice. Za stavbou z kamenu se mohou skrýt pronásledované ryby před silnějšími jedinci. V dutinách pod, nebo mezi kameny některé druhy žijí, jinié sem kladou jikry a odchovávají zde své potomstvo. Na kamenech se mohou usadit řasy i drobní živočichové, dokonce na nich mohou růst i některé akvarijní rostliny. K tomu se lépe hodí porézní kameny, než kameny zcela hladké.
Hlubinné horniny - jako žula (granit), syenit, diorit či gabro vznikly v hloubce zemské kúry. Jsou to nejtvrdší a neodolnější horniny, jaké existují. Všechny lze používat ve sladkovodní akvaristice, protože neobsahují vápník. Některé reagují dokonce kysele. Mnohé hlubinné horniny jsou velmi staré, označují se proto někdy jako "prahorniny".
Výlevné horniny - vznikají, když se žhavá tekutá láva dostane na zemský povrch nebo do jeho blízkosti a utuhne. Tyto horniny obsahují více či méně bublinek. Geologicky staré výlevné horniny (čedič, diabas, melafyr, apod.) jsou hustší než láva a pemza. Všechny výlevné horniny se mohou používat v akvaristice - s výjimkou pemzy, která je tak porézní a lehká, že plave.
Usazené horniny - jsou usazeniny písku, štěrku, bahna nebo organických zbytků z dřívějších geologických epoch, které byly spojeny a zpevněny tlakem nebo chemickou cestou. Z usazenin písku vznikl tímto způsobem pískovec, z usazenin štěrku se vytvořily slepence, ze zbytků schránek měkkýšů nebo jiných mořských organismů vznikl vápenec. Protože se mnohé sedimenty nahromadily ve vodě, jsou usazené horniny často zřetelně zvrstvené. Vápenec nemá ve skladkovodním akváriu co pohledávat. Vápník však může být obsažen i v pískovci nebo slepenci. Proto musíte pomocí kyseliny chlorovodíkové vyzkoušet, zda lze takové kameny použít v akváriu.
Přeměněné horniny - byly původně horniny usazené nebo hlubinné. Například mramor vznikl překrystalizováním vápence, slídová břidlice vznikla ze žuly. Přeměněné horniny vzniklé z hornin hlubinných (slídová břidlice, rula) se mohou používat v akváriu bez dalšího zkoumání, ostatní je třeba předem vyzkoušet pomocí kyseliny chlorovodíkové. Mramor pochopitelně do sladkovodního akvária nesmí.